U14: 1. zápas sezóny v Olomouci 15. 9. 2019
RC Olomouc - RC Zlín 24 : 20 K utkání jsme odcestovali se 14 hráči. Olomouc měla k dispozici 13 hráčů a tak se utkání hrálo ve 13 lidech bez rváčků. Úvodní utkání spadá do nesoutěžního bloku moravské části soutěže starších žáků– U14. Na jaře budeme hrát soutěž, buď moravskou, nebo celorepublikovou, to podle naší výkonnosti a počtu hráčů.
Úvod zápasu se nám vydařil, během prvních 10 minut, které byly proloženy 10 mlýny se nám podařilo 2x položit – pokaždé poblíž autovéčáry, takže bez úspěšného kopu po pětce.
Ačkoliv olomoučtí objednali slunečné počasí a míč byl suchý, na obou stranách docházelo k velkému počtu chyb v příjmu přihrávek – předhozům. Počet mlýnů proto utěšeně narůstal a protože se zápasu neúčastnilo z různých, nejen zdravotních důvodů několik našich hráčů z roje, museli jsme jejich místa zaplnit spoluhráči, kteří ve mlýnu stáli poprvé. I přesto jsme dokázali své vhazování vyhrávat a také několikrát přetlačit vhazování soupeře.
Do konce prvního poločasu, se také Olomouci zadařilo a položili nám pětku, bez konverze.
Ve druhé půli jsme opět odskočili o další položenou pětku bez dvou bonusových bodů za kop na bránu. Dále se hrála vyrovnaná silová hra, často přehuštěná, toho se nám ale nedařilo chytře využít, zrychlením hry do volných prostorů. Olomouc poté snížila položením pod háčko a přidali takéúspěšný kop za 2 body. V samotném závěru, se už hrálo 12 na 12 - Olomouc měla zraněnou dcérku. Podařilo se nám ustát závěrečný tlak soupeře v naší dvaadvacítce a po předhozu jsme měli výhodu vhazování do netlačeného mlýnu. Čas zápasu již vypršel a tak nám zbývalo vyndat míč ze mlýna a odkopem mimo hřiště zápas ukončit.
Imaginární rugbyový učitel nám ale nachystal ponaučení do budoucna, v podobě všetečné mlýnovky soupeře, která si „spletla“ strany mlýna a míč tak vyndala zlínským rojníkům z pod nohou. Nadšeně rozehrál míč a úspěšná akce skončila pětkou pod háčkem, také konverze byla úspěšná.
Zápas byl ale jinak plný úsilí všech hráčů na obou stranách, většina z nich poprvé přešla na hru na velkém hřišti a zvládli to!
Náš tým: Beata Dittrichová c, Bára Milinková, Mikuláš Horský, Ondra Milink, Dan Bár, Tonda Jurášek, Pavel Doležel, Matěj Jaroněk, Marek Jaroněk, Pepa Trchalík, Kuba Číž, Vojta Kuna, Ferda Váňa a Vojta Zuzaník.
Tréninky a zápasy: tady bych rád osvětlil situaci na toto téma.
V kategorii U14 hrajeme v neděli (a to ne každou) zápas 2x 25minut v dopoledních hodinách, většinou v 10 – 11h. Hrajeme podle pravidel velkého rugby, tzn., že každý hráč má dle své tělesné konstituce a schopností svůj daný post, na který se adaptuje v tréninku. Tzn., že drobného sprintera nelze dát do mlýnu, jak se nám při prvním zápasu stalo, z důvodu neúčasti hráčů na mlýn adaptovaných. Nejde o to, jestli vhazování do mlýna vyhrajeme nebo ne, ale o nebezpečí zranění– v neděli se mlýn často bortil, což nebývá. Způsobeno to bylo právěúčastí nezkušených hráčů ve mlýnu a to u obou týmů.
Zápasy máme hrát v 15 hráčích (po dohodě trenérů ve 13). Pokud budeme hrát v 15, musí nás na zápas přijet nejméně 17. Střídání hráčů během zápasu už není možné„hokejově“, kdo vystřídá, už se nesmí vrátit do hry, z toho vyplývá, že hráči musí být schopni fyzicky zvládnout celý zápas – 50 minut v plném nasazení a z toho vyplývá, že nelze vynechávat tréninky. Tréninky jsou pouze 2 út+čt od 16-18h a to je minimum, abychom mohli hráče pustit do náročného zápasu na celém hřišti na 2x 25minut – je to především zdravotní riziko!
Je třeba, aby si děti přidávali ještě vlastní tréninky – běhání, švihadlo, fyzičku, jakýkoliv aktivní pohyb – fotbal, kolo, lezení po stromech (o čem u mnoha z nich pochybuji).
Také už není možné, abych se dozvídal až koncem týdne, jestli se někdo zápasu nakonec zúčastní nebo ne a jestli nakonec nepojedou jen útočníci a do mlýna se místo hráčů mají postavit trenéři. Navrhuji opačnéřešení. Zápasu se automaticky budou účastnit všichni co jsou na soupisce a mně budete pouze oznamovat, kdo se ze závažného důvodu nemůže zápasu zúčastnit (to samé bych uvítal u tréninků, někteří rodiče hlásí neúčast, ale je jich menšina).
Pokud si trenéři najdou během pracovního týdne čas a ve svém volnu chodí na hřiště, předpokládám, že u školní mládeže by to také neměl být problém...
Doufám, že jsem dokázal podchytit problematiku fungování kategorie U14, hned na začátku sezóny a že se nám to společně podaří srovnat tak aby vše fungovalo...
Bylo by dobré chápat, že děti jsou součástí týmu, rugby je kolektivní hra a aby tým mohl fungovat, tak na každém jednotlivci záleží!
Díky moc a rugby zdar,
J i r k a V á ň a