Aktuality

Kategorie

  • Náš klub
  • Muži
  • U16
  • U14
  • U12
  • U10
  • U8
  • Dívky
  • Old Boys
  • Bazar
  • U6
  • Ženy
  • U18

O Mistrovství Evropy dívek rugby 7´s U 18 z pohledu hráčky a diváků

Vyzpovídali jsme Barču Milinkovou a dva skalní fanoušky Českých lvic Beu a Matěje. Jaké pro ně bylo jejich první mistrovství Evropy?

Barča se na zlínském hřišti téměř neobjevuje. Ve Zlíně se nám dlouhodobě nedaří poskládat dívčí tým, a tak poté, co už věkově nespadala do žádné mládežnické kategorie, začala hostovat v Olomouci. Do národního týmu U18 Standy Krále z Tatry Smíchov se připojila loni na podzim. Celý rok se se spoluhráčkami připravovala na ME dívek rugby 7´s, které se letos konalo v Praze Petrovicích. Tým skončil na nádherném 5. místě. Barča odehrála všechny sobotní zápasy, ale těch nedělních se pro zranění z posledního utkání nemohla zúčastnit.

Baru, než začneme, dovol, abychom ti poděkovali za reprezentaci zlínského klubu na tak prestižní soutěži, kterou mistrovství Evropy je. Mezi devíti zúčastněnými tými jste si vedly skutečně dobře.Co říkáš na vaše 5. místo?

Jsem na holky moc pyšná, zvládly jsme to skvěle. Nevěděly jsme, co od ostatních týmů čekat, ale myslím si, že jsme ostatní týmy svým výkonem dost překvapily.

Hrála jsi zápasy proti Portugalsku, Anglii a Belgii. Překvapila tě jejich hra?

S Belgičankama jsme se už na hřišti potkaly na reprezentačním soustředění v Belgii. Věděly jsme, co čekat.  Že bude Anglie těžký soupeř, s tím jsme počítaly. V sezoně se Angličanky soustředí více na patnáctkové rugby, proto byly v kontaktu o něco šikovnější než my. O hře portugalského týmu jsme neměly žádnou představu, a tak jsme do hry šly s maximálním nasazením a porazily jsme je 54:0. Výsledek každého zápasu byl pro nás důležitý pro co nejlepší umístění.

Jak probíhala příprava na šampionát přes rok a měsíc před šampionátem?
Celý rok jsme se pravidelně o víkendech scházely a zdokonolovaly naše individuální schopnosti i fyzickou výdrž. Každé soustředění bylo tematicky zaměřeno, např. pohyb v obraně, přihrávka, skládka...Když se mistrovství blížilo, tréninky nebyly tak fyzicky náročné a zaměřovaly se spíše na týmovou souhru, standardní situace, nejasnosti v pravidlech a rychlost. Měly jsme i přednášky o antidopingu a zdravé výživě.

Kdo vás sleduje na sociálních sítích, ví, že jste nejen dobré rugbistky, ale i tanečnice a zpěvačky. Jste sehraný tým a dobrá parta?

Ano, jsme. Tanec a hudba nás spojují a motivují víc než cokoli jiného. Před každým zápasem jsme spolu minimálně 20 minut zpívaly z plných plic. Je to zajímavé, čím více jsme zablbly před zápasem, tím líp dopadl.

V týmu jste jen čtyři děvčata z Moravy. Jak vás české holky přijaly?

Začátky byly pro nás stejně zvláštní jako pro ně, ale nemyslím si, že to bylo dáno místem, odkud pocházíme. Neznaly jsme se a chtělo to jen čas, abychom se poznaly.

Co ti šampionát přinesl?

Přinesl mi především zkušenosti. Bylo to něco jiného než běžné klubové turnaje. Hlavně kvůli nám rovnocenným soupeřům. Například turnaj Olympijských nadějí náš tým moc neprověřil. Na ME nám těžcí soupeři zřetelně odhalili naše slabiny, a to nám dá možnost se  z nich poučit více než cokoli jiného. Mně osobně šampionát nepřispěl pouze herně. Mé zranění mi ukázalo, že být součástí týmu, není pouze o čase stráveném v zápase, ale také mimo něj. Holky mne podržely a daly mi možnost mít z jejich úspěchů v nedělních zápasech stejnou radost, jako kdybych s nimi hrála. Protože jsem se nepotřebovala soustředit na svůj výkon, mohla jsem se více věnovat týmu a  psychicky jej podporovat.

Co vás čeká dál?

Od září začíná stejná příprava jako loni. Jediný rozdíl bude, že k nám do kategorie už budou patřit některé hráčky z výběru U 16. Bude to opět něco jiného, protože bude potřeba vytvořit silný tým, který naváže na letošní úspěch a třeba ho i  překoná. Tentokrát bude mít Morava o něco větší zastoupení. Nepřidají se k nám pouze hráčky z Bystrce, ale také Bea ze Zlína. Těším se, že budu na hřišti opět s holkama, se kterýma jsem prošla mladšími kategoriemi.

Co dodat na závěr?

Za celý tým Českých lvic bych chtěla poděkovat všem, kteří nám drželi pěsti a fandili nám.  Já za sebe děkuji  bráchovi Ondrovi, Bei a Matějovi, kteří  nám po dva dny v Petrovicích fandili o sto šest. Samozřejmě i všem ostatním, kteří nás sledovali online.

Zeptali jsme se také Bei a Matěje na jejich dojmy. Beo, letos jsi ME dívek U18 sledovala z tribuny. Jak jsi to vše vnímala?

Z tribuny se turnaj sledoval velmi dobře. Jsem moc ráda za to, že jsem mohla vidět hrát evropskou špičku tady u nás v republice, především tým Francie, který mě svou hrou velmi okouzlil. Od našich holek se mi líbila bojovnost a nasazení. Jediný nedostatek, který turnaj podle mě měl, bylo to, že mezi jednotlivými herními bloky byly až moc dlouhé pauzy, během kterých v areálu nebylo kromě fotokoutku, tetovacího stánku a jednoho jídelního stánku co dělat.

Příští rok se k výběru reprezentce  U18 přidáš i ty. Jak tě s ohledem na tuto skutečnost turnaj ovlivnil?
Motivoval mě k dalšímu tréninku.

Matěji, pro tebe byly ty dva dny nejspíš také výjimečné. Povzbuzoval jsi nejen náš tým, ale i všechny ostatní. Upřednostňuješ patnáctkové nebo sedmičkové rugby?

Bylo to super. Jsem rád, že jsem se mohl kouknout na České lvice. Byl to super zážitek. Je mi jedno, jestli to je to patnáctkové rugby nebo sedmičkové, hlavně, že je to rugby. Ale ano, jsem velký fanoušek rugby 7´s.

Co ti jako hráči ME přineslo?

Viděl jsem hráčky, jak co dělají a jak reagují na dané situace.Takže se budu snažit dělat věci jako ony.
 

Děkuji všem za rozhovor.

 

 

 


 

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace