Aktuality

Jak jste si mohli přečíst na webu Unie, byl to zápas plný ryzích ragbyových momentů. Tatrovácký stadion byl zcela zaplněný. Proti Novozélanďanům nastoupil domácí tým složený z reprezentantů a nejlepších hráči extraligy. Přestože český tým prohrál, rugby zvítězilo.

Novozélandským trenérem je Martin Joseph Berry. Se svým týmem New Zealand Ambassador´s XV přicestoval do Česka několik dní před zápasem. Setkali se na Hradě s prezidentem, navštívili Poslaneckou sněmovnu. Výrazná část týmu na Smíchově představí v turnaji Prague Sevens, který začíná v sobotu 24.6.

Zlínský hráč Denis Juřík měl tu čest, podívat se Novozélanďanům při tanci Haka do očí a změřit s nimi na hřišti své síly. S rugby začal v 7 letech, ale jak říká, na hřišti se  pohyboval už od narození. Jeho trenérem je jeho táta. Až na pár výjimek, kdy jej dva roky v Brně trénoval brněnský trenér a první roky v chlapech zase trénoval Stařa. V reprezentaci se pohybuje už od kategorie U16. V kategorii U18 si střihl dvě Mistrovství Evropy se slovenským nároďákem. Vrátil se zpátky do Česka a hrál pár přípravných zápasů za U20. V současné době je v širší nominaci mužů a v české reprezentaci do 23 let.

Denisi, řekl bys, že hrát proti Novozélanďanům bylo utkáním tvých snů?

Utkání snů to ani nebylo. Spíš by mě nikdy ani nenapadlo, že dostanu příležitost hrát tak prestižní zápas jako je zápas české reprezentace proti New Zealands Ambassadors. Byl to rozhodně zážitek, který si budu pamatovat do konce života.

Jak jste se na zápas připravovali?

Před zápasem jsme měli tři tréninky. Pilovali jsme systém hry a sehrávali jsme se s týmem. Tréninky byly volnější, protože bylo celkem vedro. Trénovali jsme pokaždé maximálně hodinu.

Kdo jsou vlastně New Zealand Ambassadors?

Je to tým hráčů z Nového Zélandu, kteří žijí v Evropě a hrají tady amatérské a poloprofesionální soutěže. Profík tam v tom týmu nebyl žádný. Ale jejich trenér je bývalý hráč All Blacks, který odehrál asi 10 zápasů v osmdesátých a devadesátých letech.

Jak se utkání vyvíjelo? V poločase jste vyhrávali 3:0.

Nastoupil jsem na posledních 30 minut zápasu. Byl to velmi vyrovnaný zápas. Pořád to bylo nahoru dolů. Vždycky jsme zatlačili soupeře my, udělali nějaký přestupek, hra se vrátila zpátky. Pak udělali přestupek Novozélanďani a pořád se to tak přelévalo. Jenom je škoda, že jsme nedali pětku. Měli jsme ke konci zápasu celkem dost velký tlak, ale bohužel jsme z toho pětku nevytěžili. To mě na tom zápase mrzí nejvíc.

Jak jsi hru vnímal na hřišti? Bylo to jiné než hrát proti domácím týmům v extralize?

Hrát za národní tým  je pro mě velký rozdíl. V národním týmu na sebe vyvíjím daleko větší tlak. Před zápasem jsem celkem dost nervózní. I teď jsem byl nervózní, ale naštěstí to ze mě rychle opadlo a bylo to dobrý.

Následoval po zápase třetí poločas?

Třetí poločas rozhodně po zápase následoval. Já jsem si ho bohužel nemohl moc užít, protože jsem rychle po zápase jel domů. Ve čtvrtek jsem musel do práce. Dlouho jsem nepobyl, ale pivečko jsem si s klukama z Nového Zélandu dal a vyměnili jsme si dresy.

Jak na tebe působila Haka?

Na Haku jsem se strašně moc těšil. Zažít ji takto je rozhodně jiné, než když ji sledujete v televizi nebo i jako divák v hledišti. Když je Haka dělaná přímo proti tobě, tak to jsou úplně jiné pocity. Bylo to fantastické. Řekli jsme si s klukama před zápasem, že se jim budeme všichni dívat do očí, ať vidí, že z nich nejsme „posraní“. A ještě jsme pokračovali kupředu.

Co tě čeká v létě? Máš rugbyové repre povinnosti?

Příští týden si ještě nejspíš odpočinu a v pátek nám začíná letní tréninkový víkend s naším kondičním trenérem. Budu se snažit co nejlépe připravit na další sezonu. S reprezentací zatím žádné plány nemáme. Uvidím, co bude. Teď se hlavně budu připravovat na sezonu tady ve Zlíně.

Denisi, děkujeme za rozhovor a ať se ti v rugby i nadále daří.

Více k utkání ZDE.